„Podívejme se na vlastnosti Moskviče 408, jak jsme je poznali na zkušební jízdě kolem Brna. Nasedli jsme spolu s manželi Jiráskovými, kteří mají pořadí na moskviče.“
To je začátek testu, jak o něm psal časopis Svět sovětů v roce 1965.
„Vyjíždíme z výstavišté v Brně a za chvíli jsme na opravené trati Velké ceny Československa. Na dokonalé silnici vůz jen sviští, dosahujeme maximální rychlosti 120 km/hod. „Pomaleji, bojím se,“ říká pani Jirásková. Odbočujeme na rozbitou polní cestu. Překonáváme hluboký blátivý výmol…
Moskvič 408 je ideální rodinný automobil. Nemá sice takovou akceleraci jako jiné vozy téže třídy, je dost těžký, ale zato vytrvalý, odolný. Prostě vůz na léta. Vůz Moskvič – sedan se bude dodávat i knám. Má stát 48 tisíc Kčs.
Cenné je, že konstruktéři v Sovětském svazu se staví velmi kriticky ke své práci. Jejich snaha vyrovnat se v automobilové výrobě nejprogresívnějším výrobcům v kapitalsitických státech začíná přinášet dobré výsledky.“
Auta se od roku 1965 změnili. S nimi i naše představy o rodinném automobilu.